Na stole
MENU:
Fairey Battle
Focke-Wulf project VIII
Přiznávám, že podobné věci cíleně vyhledávám. V tomto případě jde o resin z mého oblíbeného bazaru za 90,- korun ( běžná cena těchto věcí je kolem 2 000,- Kč) neznámé značky, bez návodu a krabičky s hlavním odlitkem z jednoho kusu a ostatními věcmi v bláně. Při zběžné kontrole jsem zjistil že chybí podvozkové nohy, jinak je to snad kompletní. Další pecka je že model je presentován jako Focke Wulf P.VII Flitzer, ale má vrtuli a pouze jednu výstupní trysku na trupové gondole, takže se evidentně jedná o turboprop a určitě to není „Flitzer“ , ale project VIII, který z Flitzeru vycházel, ale měl mít daleko vyšší výkony. Existují výkresy, existovala dřevěná maketa, motor, a dnes létají makety jako RC modely, takže podobně jako Messerschmitt Me-P1111 (https://oldap.wbs.cz/Galerie-modelu-.html#Me-P.1111) to není úplně scifi a papírový drak:_) Prostě striktní lepičský underground.
Republic F-105D Thunderchief
Republic F-105 Thunderchief byl jednomístný nadzvukový stíhací bombardér, mezi posádkami znám jako „Thud“, který během 50. a 60. let 20. století tvořil páteř letectva Spojených států amerických (dále jen USAF). Letoun dosahoval dvojnásobku rychlosti zvuku a prováděl většinu amerických leteckých úderů v prvních letech války ve Vietnamu. Byl to jediný americký letoun, který byl stažen ze služby kvůli vysokým ztrátám.[2] Původně byl navržen jako jednomístný útočný letoun pro úder jadernými zbraněmi. Na konci 60. let tyto letouny dostaly zařízení Wild Weasel, určené pro zjišťování, rozlišování a ničení nepřátelských radarů protiradarovými střelami AGM-45 Shrike a AGM-78 Standard ARM v rámci taktiky SEAD (umlčování nepřátelské protivzdušné obrany).
Podobně jako nadzvukové letouny F-100 byly i letouny F-105 vyzbrojeny raketami a leteckým kanónem, avšak uzpůsobeny byly hlavně k průniku vysokou rychlostí v malé výšce nad území protivníka a tam udeřit obvykle jedinou jadernou zbraní nesenou v trupu letounu. Letoun F-105 mohl nést větší náklad pum než velké strategické bombardéry 2. světové války, jako byly stroje B-17 Flying Fortress a B-24 Liberator. Letouny F-105 zažily masivní nasazení ve válce ve Vietnamu. Thunderchiefy odlétaly více než 20 000 misí, přičemž bylo ztraceno 382 letounů (téměř polovina z 833 vyrobených strojů). Ačkoliv byl letoun méně obratný než menší MiGy, připsaly si letouny tohoto typu 27,5 vzdušných vítězství.
Během války ve Vietnamu byly jednomístné F-105D používány pro bombardování nejrůznějších cílů, zatímco dvoumístné F-105F a F-105G Wild Weasel prováděly umlčování nepřátelské protivzdušné obrany (SEAD). Dva piloti letounů Wild Weasel byli vyznamenáni Medailí cti za útoky proti severovietnamským postavením střel, přičemž jeden z nich ten samý den sestřelil dva letouny MiG-17. Nebezpečné mise často vyžadovaly „být první na místě a poslední jej opouštět“. Letouny musely napadat nepřátelskou obranu, dokud úderné letouny nedokončily své mise a neopustily oblast.
Thunderchiefy byly největší jednomístné jednomotorové bojové letouny v historii s hmotností zhruba 23 000 kg.[3] Mohly překročit rychlost zvuku na hladině moře a dosáhnout rychlosti Mach 2 ve vyšších letových hladinách.[4] F-105 mohl nést až 6 400 kg bomb a raket. Thunderchiefy byly později nahrazeny v roli úderného letounu nad Severním Vietnamem letouny McDonnell F-4 Phantom II a letouny s měnitenou geometrií křídel General Dynamics F-111. Avšak varianty „Wild Weasel“ zůstaly ve službě až do roku 1984, kdy byly nahrazeny specializovanou verzí letounů F-4G Wild Weasel V.
Douglas F4D-1 Skyray
Doug
Messerschmitt Me-209 V5 (II)
Jediná známá fotografie Me-209V5
Pokus o barevnou rekonstrrukci prototipu V-5 z internetu
Řez s popisem výzbroje V-5
Výkres prototipu V-5
Výkresy vypadají z různých zdrojů různě :-) To už tak bývá, každopádně výrobce evidentně více věřil rozšířenější formě, viz. výše :_). Výkres s modrým pozadím vypadá spíš jako verze "H"
Odlitky neznámého výrobce, bez návodu a obtisků, za to za super peníze a ve slušném stavu:-)
Ke stavebnici kamarád přiložil palubní desku a bočnice do kokpitu s reliéfem. Odlitky jsem postupně zbavil blány a díly trupu zbytků po předchozím pokusu o stavbu
Trup se zkušebním nasazením kokpitu. V přední části se odlitek trochu kroutí a poloviny nejsou úplně rovné. Na vyrovnání jsem použil horkou vodu a hrubou sílu..
Výkres s představou seriových verzí a plánované verze výškového stíhače Me-209H
Jakovlev Jak - 15
Jakovlev Jak - 1
Po prohlídce leptů, z nichž některé poznaly péči předchozího majitele této vzácnosti jsem pochopil proč tomu tak je. Plechy s díly trupu a rámy prosklení kabiny jsou hodně pokroucené. Kdo zkoušel narovnat starší plechy Eduard ví, že dostat se na původní tvar není žádná legrace. Předchozí majitel jednu z planžet vyžíhal teplem, takže se kroutí sama od sebe, naštěstí po tomto pokusu svůj pokus o sestavení Pipera vzdal, takže tento raritní materiál mohu použít..:-)
Plechy jsou doplněné výlisky starých dobrých, původních Kovozávodů Prostějov, takže se uvidí kolik toho ve finále bude z plechu a kolik z plastu.
Pracovat na něm budu jen v přestávkách svých rozjetých plasťáků pro zpestření, takže žádné předsevzetí kdy by mohl být hotový nemám.
Fairey Barracuda MK II
Poloviny trupu pasují perfektně a to včetně bočního prosklení. Chystám se na přerytí a dopnění provozních krytů, použiju tenký plast
Drobnější díly, přpravené k barvení. Na vrtulový kužel jsem naryl linku jeho dělení, ještě doplním šrouby. Kola neodpovídají úplně realitě, ale nakonec po úpravě je použiju.
Blackburn Shark